1.11. 2022    

STAVAŘINA JE TVŮRČÍ POVOLÁNÍ, SPOJUJE DESIGN, ARCHITEKTURU, FUNKČNOST A UDRŽITELNOST

Lukáš Urban je členem rodiny, která se již ve čtvrté generaci profesně věnuje stavařině. Odmala byl vedený k lásce k tomuto oborou. Ten se mu stal celoživotním koníčkem. Od roku 2009 působí ve stavební společnosti SYNER, kterou spoluzakládal jeho otec a připravuje se, aby převzal podíl na řízení a směrování firmy. Zeptali jsme se ho mino jiné na to, jaké byly jeho začátky, plány do budoucna nebo na aktuální pozici tuzemského stavebnictví.

Ing. Lukáš Urban, člen představenstva SYNER Group

Pochází z Liberce. Po absolvování Střední stavební školy v Liberci vystudoval ČVUT v Praze, obor Podnikání a řízení ve stavebnictví. Je ředitelem úseku dopravních staveb ve společnosti SYNER, členem představenstva ve Středočeských obalovnách a ve skupině SYNER Group. Bývalý juniorský reprezentant v judu je nejen vášnivým sportovcem, ale i milovníkem myslivosti a sportovních vozů.

 

Stavařina je velmi specifický a rozmanitý obor, jaké byly vaše začátky a co vás do něj přivedlo?

Stejně jako každá stavba musí mít pevné základy, tak i v mém případě je třeba zmínit, že za úspěchem firmy stojí od samých začátků především zakladatelé Petr Syrovátko a můj otec Jiří Urban. Ti SYNER z pozice majitelů i po třiceti letech stále reprezentují. Táta zasvětil stavařině celý svůj život, tím pádem jsem k ní měl velice blízko i já. V průběhu studií na střední škole stavební jsem se už aktivně účastnil jako pomocná síla na několika našich projektech, například na výstavbě spalovny nebo Hypermarketu Nisa (dnes OC Nisa) v Liberci a později na Justičním paláci, už jako asistent mistra. Takhle to šlo postupně dál, snažil jsem se sbírat zkušenosti a prokousával se mnoha pozicemi.

SYNER je etablovaná a úspěšná firma s více než třicetiletou historií a vy jste prakticky naskočil do „rozjetého“ vlaku, to nebývá příliš jednoduché...

Někdy to šlo lépe, někdy hůře, ale považuji za nutné si řemeslo osahat. Vše vyvrcholilo studiem vysoké školy v Praze a následným pobytem v zahraničí. Po návratu jsem si byl jistý, že chci pokračovat v rodinné tradici, a tak jsem naskočil do onoho „rozjetého vlaku“. Díky velkému potenciálu a schopnostem lidí, které tu máme, jsem se však rychle zorientoval.

Dnes má SYNER přes čtyři sta zaměstnanců, ale jako většina společností v tehdejší době začínal z rodinného modelu. Co pro vás osobně znamená pojem firma rodinného typu?

Na stavebním trhu jsme již přes třicet let. Za tu dobu firma dokončila stovky úspěšných projektů a my jsme na to neskutečně hrdí. Proto na otázku, co pro mě znamená firma rodinného typu, bez váhání odpovím: jistota, stabilita a odkaz, který předáváte dalším generacím. V osobním životě je rodina bodem, na který se můžete spolehnout a k němuž se rádi vracíte. V našem případě jsou to však rodiny dvě, které spolu pevně drží a svůj přístup a hodnoty přenáší na všechny zaměstnance.

Jak dlouho se ve stavebnictví pohybujete, myslím profesně? Jste přesvědčený, že v oboru vydržíte celý svůj život?

Naplno se ve stavebnictví pohybuji od roku 2009 a upřímně, nevzpomínám na ten rok i další léta příliš rád. Pro většinu lidí to nebylo jednoduché období, včetně mě. Trh byl značně ovlivněn ekonomickou krizí, která s sebou přinesla nemalé problémy. Stavebnictví šlo prudce do útlumu. Tenkrát jsem výrazně cítil z lidí kolem, že nemají chuť a ani energii do práce. Všechny to dostalo do kolen, takže můj profesní start nebyl zrovna jako z pohádky. Ale nejlépe se přece naučíte plavat, když vás hodí do vody. :-) A jestli v oboru zůstanu? Samozřejmě se snažím vzdělávat v mnoha směrech a rozšiřovat si obzory, ale nemyslím si, že bych skočil do úplně jiného světa, než který znám a kterému rozumím.

„Na otázku, co pro mě znamená firma rodinného typu, bez váhání odpovím: jistota, stabilita a odkaz, který předáváte dalším generacím.“

 

Jak vnímáte pozici tuzemského stavebnictví, je dostatečně „trendy“, aby bylo atraktivní a lákavé právě pro mladou nastupující generaci. Anebo máte spíš opačný pocit, že mladí stavaři chtějí jít sbírat zkušenosti do zahraničí?

Podle mých zkušeností je stavebnictví pro mladou generaci atraktivní. Rozhodně víc než v minulých letech, a to mimo jiné i díky příchodu moderních technologií, jako je například BIM (informační model budovy), a digitalizaci obecně. Zkrátka jít pracovat dnes na stavbu už dávno neznamená jen házet lopatou a sázet cihly. Mladí by ale každopádně vycestovat měli. Leckdy je brzdí zbytečné pochybnosti a obavy z neznáma. Načerpané zkušenosti v zahraničí vás posunou v profesním i osobním životě dál. Je fantastické, že žijeme v době, která nám umožňuje svobodně cestovat – když pominu aktuální situaci v Rusku a na Ukrajině. V Česku působí hodně nadnárodních společností, které přinášejí do oboru inovativní prvky, jež v jiných zemích dávno praktikují, ale u nás ne. Je potřeba se inspirovat a modifikovat to do našich podmínek a možností. Jen díky tomu se v praxi objeví nové situace a nová řešení. Když se na to dívám ze svého pohledu, tak vnímám, že rozsah, který vytváříme my, tedy SYNER, je poměrně velký, ale stále není kompletní. Myslím si, že zrovna stavebnictví je jedním z mála odvětví, které je maximálně komplexní – spojuje vše, od vědy, přes vývoj, výrobu, až po udržitelnost, design nebo umění.

Studoval jste na ČVUT v Praze. Udržujete doposud aktivní kontakty se svou školou a s bývalými spolužáky?

Jistě. Jednak z toho důvodu, že mnoho spolužáků pracuje na projektech, které mne osobně zajímají, a jednak proto, že jsem během studií poznal spoustu skvělých lidí, s nimiž se vždy rád setkám. Mimo jiné, některé kontakty právě z vysoké školy jsou nesmírně cenné. Člověk není neomylný, i já rád prodiskutuji občas pracovní kroky s někým, kdo má zkušenosti a především nadhled, takže udržuji kontakty i s bývalými profesory, kterých si opravdu vážím.

Byznys je tvrdý – vy jste bývalý reprezentant v judu a stále vykonáváte funkci předsedy libereckého judo oddílu. Kde v této náročné branži nacházíte prostor pro relax?

Vždy je dobré vyhradit si čas pro sebe, odreagovat se, mít prostor, kde si urovnám myšlenky a mohu se soustředit také na něco jiného než na práci. Bez toho bych nedokázal fungovat. Když se ale vrátím k judu. To byl, je a bude můj největší koníček. Je to sport, který dělám od dětství. Je pravda, že se mu poslední dobou nevěnuji tak, jak bych si přál, ale pevně věřím, že se to v budoucnu zlepší. Teď se snažím trávit nejvíc času převážně s rodinou. Mám dvě malé děti, chci jim věnovat maximum času a plnit doma roli otce. Když to vyjde, rád se toulám po lesích. To mne přivedlo v posledních letech až k myslivosti, ale pouze rekreačně. Jsem také milovník rychlých vozů.

Ale zpět k podnikání. Vaše portfolio je velmi široké – od realizace občanských, průmyslových a dopravních projektů, až po ekologické a technologicky náročné stavby, jako jsou například multifunkční sportovní haly, logistické areály, zdravotní zařízení. To musí být těžké vše uřídit...

Náročné to někdy je, ale zdůrazňuji – vše je o lidech. A mohu s velkou radostí říct, že SYNER kvalitní lidi opravdu má. Jde o schopné kreativní a především ambiciózní kolegy, kteří skutečně firmu posouvají po všech stránkách dopředu. Díky nim stále rozšiřujeme své portfolio. Umíme tak pokrýt větší část trhu než ostatní, kteří jsou vyprofilovaní jen určitým směrem. Jsme flexibilnější, umíme lépe manévrovat, protože někdy se daří něčemu více, něčemu méně – a my se díky tomu můžeme více pohybovat zleva doprava a opačně. Je to naše obrovská výhoda a naplno jsem to poznal v době, kdy bylo méně práce.

SYNER se dostal do tuzemské špičky v konkurenci firem, za kterými stojí dlouhá historie nebo nadnárodní kapitál. To je obrovský úspěch. Čím si vysvětlujete stejný drive?

Jde o souhru několika faktorů. Především jsme konkurencí díky velké produktivitě, širokému záběru a vysoké efektivitě našich lidí. Své renomé jsme získali kvalitně dokončenými projekty, a ty nám dávají jméno i potřebné reference. Také velikost už dávno není pouze lokální, ale je spojená s realizací zahraničních staveb a objemem zakázek, který nás řadí do špičky v republice.

Který z projektů, jenž prošel vašima rukama, se vám vryl do paměti například z pohledu udržitelnosti, rozsahu, anebo naopak kvůli své složitosti?

Stavařina je krásná v tom, že každý projekt je jedinečný a nikdy není stejný. Aktuálně pracujeme v Mladé Boleslavi na výstavbě bioplynové stanice na zpracování komunálního odpadu. Provoz ročně zpracuje desetitisíce tun biologicky rozložitelného odpadu, a to převážně z jídelen, restaurací a obchodů s potravinami z okolí. Areál bude schopný v budoucnu zpracovávat i komunální odpad, tedy jeho biologicky rozložitelnou část, a produkt z něj pak bude využíván i jako palivo pro pohon autobusů na stlačený plyn v městské hromadné dopravě. Když se to takto pěkně poskládá, tak z pohledu udržitelnosti je právě toto pro mě velmi zajímavý projekt, mám z něj obrovskou radost.

Co je vám ve stavebnictví vlastně nejbližší: pozemní stavby, inženýrské, vodohospodářské, nebo dopravní projekty? Kam byste chtěl firmu v této oblasti posunout?

Největší část objemu realizujeme v pozemních stavbách. Ty jsou mi zároveň nejbližší. Ale firmu si přeji posouvat především směrem k technologicky náročným stavbám, které mají i nějaké know-how, přidanou hodnotu a jsou funkční. Klasickým příkladem, kde má SYNER obrovský potenciál do budoucna, je energetika a odpadové hospodářství. Již v minulosti jsme dokončili unikátní objekt neutralizační a dekontaminační stanice NDS10 ve Stráži pod Ralskem; teď pracujeme na bioplynce. Tohle my umíme. Je nutné projekty podobného charakteru rozvíjet a zlepšovat jejich efektivitu. Nerad bych, abychom v této oblasti zaspali, protože si troufám říct, že v následujících letech na podobné stavby bude cílit celá Evropa.

Nejen stavebnictví čelí v současné době velkým výzvám v souvislosti s rostoucí inflací, cenami a nedostatkem stavebních materiálů, energií i všeho dalšího, nedostatkem lidí... Co trápí nejvíce vás a jak problémům čelíte?

Trápí nás vše, co bylo zmíněno v otázce. Nejvýraznější zásah do naší práce představuje nedostatek stavebních surovin a materiálů a jejich vysoké ceny. Snažíme se s tím maximálně pracovat, proto hledáme alternativní, avšak stejně kvalitní zdroje. Od začátku našeho působení na trhu jsme si dokázali vybudovat širokou základnu kontaktů a spolupracujících firem a díky tomu se k nám opakovaně vracejí investoři, které si nemůžeme dovolit zklamat. Další palčivý problém představuje zoufalý nedostatek pracovníků. Najít kvalitní a odborně zaměřené lidi je velmi obtížné. A když už se někdo objeví, musíme reagovat nekompromisně a rychle.

Prozradíte, jaké jsou vaše plány do budoucna? Cítíte potenciál a možnost expandovat do zahraničí?

Přiznám se, že teď je doba příliš nejistá, proto myšlenka na nějaký velký rozvoj, konkrétně s přesahem do zahraničí, se mi v hlavě nehoní. Samozřejmě nevylučuji, že jakmile se situace uklidní a stabilizuje a my budeme vědět, za jakých podmínek umíme naši práci nabídnout a že ji za stejných podmínek dokážeme i dokončit, pak tohle téma můžeme otevřít, ale dřív rozhodně ne.

Významné jsou i vaše sponzorské aktivity. Podporujete liberecký sport, například velice úspěšný hokejový klub Bílí Tygři Liberec nebo judistický klub, který má ještě delší tradici. Také jste založili vlastní Nadaci SYNER. Prozradíte nám více o tom, zda míříte na něco nového?

Kromě podpory charity, kultury, dobročinných projektů a tradičních sportů, jsme v poslední době zainvestovali do esportu. Od roku 2020 provozujeme profesionální organizaci SINNERS Esports, která je od samého začátku mimořádně úspěšná. Fenomén online gamingu se dlouhodobě těší celosvětové oblibě, k ještě většímu nárůstu popularity a sledovanosti pak pomohla pandemie koronaviru. Do tohoto projektu jsme se pustili ve správný čas. Další rozšíření aktivit nyní neplánujeme, protože veškeré naše zaměření a sponzorství vychází ryze z chuti a radosti se tomu věnovat, navíc těmto oblastem rozumíme a máme o nich přehled. Pokud se však objeví něco nového, co nám bude dávat obchodní smysl v rámci sponzoringu, tak je možné, že naše portfolio rozšíříme. Teď ale nic nového určitě nepřipravujeme. Naše srdce patří jednoznačně hokeji a judu.

„Stavebnictví je dnes pro mladou generaci atraktivní, mimo jiné i díky příchodu moderních technologií, jako je BIM, a digitalizaci obecně.“

 

Zdroj: Estate & Business

Foto: DANIEL HROMADA, archiv SYNER, s.r.o.