REKONSTRUKCE PRŮMYSLOVÉHO PALÁCE BĚŽÍ PODLE PLÁNU, ZAČÍNÁ ZÁCHRANA VITRÁŽÍ A DALŠÍCH HISTORICKÝCH PRVKŮ
Dlouho očekávaná obnova Průmyslového paláce, jehož levé křídlo v roce 2008 vyhořelo, je v plném proudu. Dva měsíce po jejím zahájení je již hotovo 50 % výkopů a odtěženo bylo asi 15 400 m3 zeminy, na jejíž odvoz bylo zapotřebí 1 020 nákladních aut. Nyní začínají záchranné práce na historických prvcích. V jejich rámci bude demontováno všech 5 023 skleněných částí ze střední haly, které tvoří vitráž o celkové rozloze 2 256 m2. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších investic hlavního města Prahy, které v současné době probíhají.
„Rozjeli jsme řadu investičních projektů, jakou Praha nepamatuje. Rekonstrukce Průmyslového paláce, na kterou Pražané čekali 13 let, patří mezi ně a je v plném proudu. Z nového suterénu, kde bude technické zázemí, se už vyvezlo 1 020 náklaďáků zeminy. A pracujeme teď s týmem skvělých restaurátorů na dalším úkolu: záchraně historických prvků. Začínáme historickými vitrážemi, další budou následovat, komentuje přestavbu Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast financí a rozpočtu, který má areál Výstaviště Praha na starosti.
V rámci rekonstrukce nyní začínají záchranné práce na historických prvcích v zachovaných částech paláce. Důležitou součást renovace představuje restaurování skleněných vitráží. V současnosti probíhá jejich demontáž. Už při té je zapotřebí postupovat velice pečlivě, aby nedošlo k poškození jednotlivých skel.
„Každá výplň je ukotvená v ocelovém nosném rámu pomocí sklenářského kytu s přidáním suříku, který je pevný jako beton. Je tedy zapotřebí kyt opatrně rozbít a odstranit, aniž bychom ohrozili křehké sklo. Museli jsme si proto vytvořit vlastní speciálně uzpůsobené nástroje a techniky, pomocí dlát s příklepem kyt jemně vychvějeme a jednotlivé výplně šetrně vyjmeme, vysvětluje Zdeněk Kudláček ze studia Kolektiv Ateliers, který má restaurování vitráží na starosti.
Vitráže dohromady tvoří 5023 skleněných výplní. Ta se skládají z celkového počtu 107 700 jednotlivých skel vsazených do olověné osnovy. Vitráže mají celkovou plochu úctyhodných 2 256 metrů čtverečních, což je velikost dvou hokejových kluzišť. Jedná se tak o největší renovaci historických vitráží na území Česka za posledních 100 let.
Každé sklo restaurátoři vyjmou, očistí a zasadí do nových olověných profilů. Některá skla však bude zapotřebí nahradit – zejména ta na západní stěně středního pavilonu. Při požáru levého křídla paláce je totiž nevratně poškodil extrémní žár.
„Na pracích se podílí i náš kolega restaurátor Zdeněk Henych, který prováděl před 50 lety poslední generální rekonstrukci vitráží. Tehdy zde s restaurováním začínal jako dvacetiletý, dnes se sem po letech vrací, dodává Kudláček.
Celá dostavba vyhořelého levého křídla a renovace pravého křídla a středního pavilonu vyjde na zhruba 2,5 miliardy korun. Práce by měly být dokončeny v roce 2025. Po otevření by měl palác znovu sloužit k pořádání veletrhů, konferencí i kulturních akcí.
„Stavba, kterou jsme bez potíží zahájili na začátku roku, běží podle harmonogramu, realizační týmy jsou sladěné. Věřím, že i přes komplikace, které s sebou nesou důsledky pandemie covidu, zdražování stavebních materiálů a problémy s pracovníky související s ruskou agresí na Ukrajině, zhotovíme stavbu tak, aby naplnila záměry investora a přinesla radost Pražanům, říká Karel Volf, předseda sboru jednatelů společnosti Metrostav DIZ, která obnovu Průmyslového paláce realizuje ve sdružení se společnostmi SYNER, Avers a Metrostav. Stavební práce budou probíhat tak, aby se i během rekonstrukce mohly konat akce ve zbytku areálu Výstaviště Praha.
„Průmyslový palác bude díky rekonstrukci již brzy znovu plnit svůj účel. Díky spojení historické a kulturní hodnoty s moderními technologiemi a vybavením se zařadí na špičku mezi evropskými veletržními areály. Věříme, že z projektu se stane nová dominanta Prahy, ze které budou mít město i jeho obyvatelé velký přínos, uzavírá Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha.
„Specifikem projektu jsou geotermální vrty, které mají zajistit vytápění celého paláce, aby provoz objektu byl jak ekonomický, tak energeticky úsporný i pro další generace. Vrtů bude několik desítek a budou sahat do hloubky až 140 m pod povrch,“ uvádí Robert Špott, jednatel společnosti SYNER.
Průmyslový Palác sloužil od svého vzniku k pořádání výstav a kulturních akcí. Postaven byl podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Původně mělo jít pouze o dočasnou stavbu, nakonec však zůstal zachován až do požáru v roce 2008.
